ALIMRAJ

  Můj vnuk Oskar je nejen věrný fanoušek Dopravního podniku města Brna, ale také zapálený cimrmanolog. Proto se jeho hodná maminka velmi snažila a podařilo se jí nějakým zázračným způsobem na internetu získat vstupenky do pražského Divadla Járy Cimrmana. A velkoryse pozvala i mě a Haničku. Oskarova rodinná sestava vyrazila ku Praze už ráno, aby měli čas se trošku projít hlavním městem (a asi také posoudit kvality místní městské dopravy). My s Haničkou jsme zvolily polední vlak. Budeme mít dost času přihlásit se v hotelu Jeřábek (měly jsme v dalších dnech v Praze práci), zkrášlit se a v klidu dojet do divadla.  Ale už v Brně na nádraží to začalo být podezřelé - vlak v určeném čase odjezdu nevyjel! Chvílemi se ozývalo divné vrčení, chvílemi zhasínala a opět se rozsvěcovala světla. Postupně se ozývalo omluvné hlášení, že vlak má 10, 30, 60 minut zpoždění z důvodu poruchy. Konečně jsme vyrazili, všichni ve vlaku plni radostného očekávání sledovali, jak se zpoždění o jednu či dvě minutky sn

  V pátek to začalo cestou do volební místnosti - tam se ale ještě nic zvláštního nedělo. Jen jsem za plentou zapomněla svou hůlčičku, se kterou teď pro jistotu chodím. Naštěstí dalším občanem za plentou byl můj manžel, takže jsem návratem  nevzbudila pohoršení. V sobotu dopoledne jsem se statečně vydala za kamarádkou Zuzkou. Bydlí v Žabovřeskách nedaleko zastávky šaliny Bráfova, kam mi ale permoníci budující tunel dočasně vytrhali koleje. Kvůli svým pohybovým obtížím jsem se obávala dvojího přesedání (37-84-11) a hlavně přesunu z mostu u vozovny Komín na zastávku pendlující tramvaje číslo 11. Naštěstí šla se mnou Evička a dodávala mi odvahu. U Zuzky jsme si užily příjemnou hodinu jemného cvičení, tančení a meditace, zpáteční cesta pak byla hračka (jednak jsem byla nabita energií, jednak na most u vozovny jezdí výtah!).  Odpoledne jsme čekali návštěvu milých příbuzných (kteří ale nepřišli) a výsledky voleb do parlamentu (ty postupně přišly). Tentokrát jsme výjimečně  s Petrem nevolili